Venuše a Plejády, Leo triplet a M42
Venuše a Plejády, Leo triplet a M42
Venuše se dnes přiblížila k otevřené hvězdokupě M45 (Plejády) a to mi poskytlo možnost opět vyrazit pozorovat a fotografovat. Využil jsem tak alespoň pár krásných dnů uprostřed dubna 07.
Po osmé hodině jsem dorazil na chatu jen pár kilometrů za Chebem. Připravil jsem montáž s dalekohledem a na ni připevnil fotoaparát s teleobjektivem Sigma. Montáž jsem ustavil a vyfotografoval prvních pár expozic Venuše. Podle nich jsem zaostřil a čekal na tmu.
Ta přišla zanedlouho a já začal před půl desátou s první 60s expozicí objektů. S výsledkem jsem byl docela spokojen a obrázek už na displeji fotoaparátu vypadal slušně. Takto jsem vyfotogerafoval 6 expozic, z nichž jsem později vybral 4 nejlepší a složil v registaru v následující snímek
Venuše a M45
Oba objekty jsem poté ještě samozřejmě shlédl dalekohledem. Pak mě napadla myšlenka, že mohu zkusit vyfotografovat mlhoviny v Orionu M42 a M43, které byly ještě nad obzorem. Fotoaparát se Sigmou tedy zamířil na M42. Krátká 30s expozice byla jasným důkazem, že mlhovina bude o něčem jiném, než se mi povedlo vyfotografovat 30s expozicí ze stativu. Zkusil jsem tedy 4 expozice po 70s a doma složil v registaru po odečtení dark frame. Výsledek zhodnoťte sami
Velká mlhovina v Orionu
Když jsem se nabažil fotografování M42, zkusil jsem najít pro mne zatím neznámý objekt, triplet galaxií ve Lvu. Neměl jsem sebou mapy a tak jsem jen podle paměti zametal dalekohledem v místech, kde se měly podle mne nacházet. Po chvíli jsem skutečně v okuláru spatřil mlžinku s náznakem protáhlého tvaru. Prohledal jsem okolí a opravdu. Dvě galaxie oválného tvaru a pod nimi necelý stupeňdalší, už slabší, mlhavý flíček. Ten se při důkladnějším pohledu rozdělil na dva oddělené. Ještě jsem nezjistil, co to mohlo být. Podle starry night jsou v tom místě galaxie tři. Všechny tři (čtyři?) galaxie se vešli do zorného pole 20mm okuláru. Dvě větší a jasnější vedle sebe a ta méně jasná v pravém úhlu pod nimi.
Po úspěšném pozorování galaií ve Lvu jsem ještě v rychlosti shlédnul dvojitou hvězdokupu chi a h v Perseu a také hvězdokupu v Blížencích.
Do souhvězdí Lva jsem se ale ještě vrátil. Nezapomněl jsem na Saturn a jeho prstence. Seeing byl opravdu výborný a Saturn se ani při zvětšení 90x nehýbal ani trochu. Překvapilo mě, že vidím jen 3 Měsíce. Jinak jsem letos konečně uviděl cassiniho dělení a to jen na okrajích prstence. I stín, který vrhal Saturn na prstenec byl patrný. Před kotoučkem planety po okraji horní části prstence v délce právě kotoučku bylo jasně vidět tmavou čáru. Ovšem stín prstenců na planetě to asi nebyl, protože postevení planeta-Slunce tomu neodpovídalo. Krásně se vyjímal i hnědý hlavní oblačný pás Saturnu.
Po tomto velmi příjemném měření sil tváří v tvář se Saturnem jsem složil použitou techniku, rozloučil se s vesmírnými účastníky pozorování a vyrazil k domovu.
Krásný tajemný svět Vesmíru mě opět naladil do naprosté pohody. A tak tomu bude vždy, když na jarní obloze bude Perseus dohlížet na to, jak Lev zahřívá mohutnými tlapami svůj triplet za veselého povykování odcházejících Blíženců.